Podle Českého statistického úřadu dojíždělo v roce 2021 do Prahy denně do zaměstnání nebo do školy 225 000 lidí. Zhruba polovinu z nich tvoří lidé ze sousedního Středočeského kraje. U této skupiny statistici zaznamenali, že až 80 procent jich přijíždí autem. Parkovacích stání v návštěvnických, takzvaných fialových zónách má hlavní město jen 63 tisíc. Na šestce, přestupní stanici z Kladenska, jich je pouze 8735. Nedostatečná je nejen kapacita parkovacích stání, ale i komunikací na příjezdu.
Dopravou v naší městské čtvrti se zabýval první Kulatý stůl Šestky. Debatovali o ní místopředseda klubu TOP 09 Marek Baxa, radní pro dopravu za ODS Ondřej Matěj Hrubeš, radní pro oblast kultury a bezpečnosti za STAN Jan Lacina a předseda klubu Pirátské strany Miloš Vlach. Moderoval Petr Vizina.
Co vás na dopravě v Praze 6 zlobí a chtěli byste to změnit?
MAREK BAXA (TOP 09)
Problémů, které má Praha 6 v dopravě, je poměrně hodně. Nejvýznamnější část je městský okruh, ten potřebujeme vyřešit. Praha 6 prostě není průjezdná. Není přeci možné, aby ten, kdo jede ze Středočeského kraje do centra Prahy, nebo do jiné městské části, se zasekl v Praze 6. K dalším věcem, to bychom šli do detailů, patří zahloubení Patočkovy ulice nebo vyřešení Svatovítské. Pak je tu práce na menších opatřeních, třeba aby chodci mohli silnice přecházet bezpečně.
ONDŘEJ MATĚJ HRUBEŠ (ODS)
Doprava je umění zajistit pohyb obyvatel ve městě. S tím, že přibývá lidí, kteří v Praze žijí nebo do Prahy dojíždějí. Jestli mě něco nejvíc štve, pak automobilová doprava, která k nám přijíždí ze Středočeského kraje. V obcích, kde vznikají satelity, není dostatek práce, školy, zdravotnická zařízení, což nutí lidi dojíždět. Pro Prahu je důležité zkvalitňovat příměstskou hromadnou dopravu, autobusovou i železniční. Auty se sem všichni ráno ze Středočeského kraje nevejdou.
JAN LACINA (STAN)
Co mě nejvíc štve, je, když ráno vyjdu na ulici Jugoslávských partyzánů a tam je stabilní štrůdl až do Podbaby. Auta stojí a nechávají po sobě zplodiny. Doprava je největší problém Prahy 6, zároveň má na tento problém městská část prakticky nejmenší vliv. Největší problém je chybějící vnější okruh Prahy. Přes Evropskou, Patočkovu a Jugoslávských partyzánů se k nám tlačí doprava ze Středočeského kraje. Jsem velkým podporovatelem kolejové dopravy, metra, tramvají a vlaků. Začal bych tím, že jí nebudeme říkat hromadná, ale veřejná doprava. Možná pak bude méně lidí odrazovat. A je tu ještě jedno velké téma, a to je změna dopravních návyků veřejnosti.
Na co tedy má Praha 6 přímý vliv?
JAN LACINA (STAN)
Můžeme dělat dopravní opatření, zužovat průjezdy, máme vliv na strategii parkování. V zásadě můžeme jen ztrpčovat řidičům život, což samozřejmě řidiči mají neradi. Ale když se podíváte do velkých západoevropských měst, jako jsou Paříž nebo Berlín, radnice ztrpčují řidičům život dlouhá desetiletí a je to součástí hlavní městské politiky.
Je omezování aut, „ztrpčování života“ řidičům, politicky průchodný program?
ONDŘEJ MATĚJ HRUBEŠ (ODS)
Není problém v tom, že lidé vlastní auta. Je naprosto normální, aby rodina v Praze měla auto a používala ho. Zásadní rozdíl je ten, že Pražané jsou zvyklí používat většinově chůzi a MHD, i když vlastní auto. Oproti tomu Středočeši nejsou zvyklí a ochotní používat veřejnou dopravu do stejné míry.
MILOŠ VLACH (PIRÁTI)
Pod spoustu věcí bych se podepsal. Z těch, které nezazněly a na které nemáme vliv, je rozloha Prahy 6. Na to, jak je velká, má dost nízký počet vjezdů a výjezdů, což působí většinu zmíněných problémů. Kromě praktických věcí je tu podle mě problém, že se z veřejného prostoru diskuze vytrácí ohleduplnost. Motoristé nesnášejí cyklisty, cyklisti motoristy, chodci nesnášejí cyklisty i motoristy. Diskuze je tak vyhrocená, že nepřispívá ke vzájemnému soužití. A je to vidět i na silnicích. Na co máme vliv jako městská část, je posilovat kulturu vzájemnosti, vhodnými způsoby lidi učit, abychom se vzájemně nepozabíjeli. Řešení musíme hledat spolu. Ekonomové upozorňují na nízkou cenu rezidenčního parkování v Praze, 100 korun měsíčně za první auto. Roční lítačka na MHD stojí minimálně trojnásobek.
Co to říká o našem vztahu k autům a veřejné dopravě?
MILOŠ VLACH (PIRÁTI)
Podle mě by cena parkování měla být minimálně stejná jako cena lítačky. Stále by to bylo relativně levné v porovnání se zbytkem světa a zároveň s tím, kolik stojí vybudování a údržba parkovacího místa. Máme tu tedy dluh, křivící pohled. Jednodušší je držet si auto než jezdit MHD. Problém je, že málokdo z politiků má odvahu, aby tohle řekl. Ale zdražení by muselo být celopražské. Rozdílné ceny za parkování by přivedly auta do levnějších čtvrtí, není to tak?
MAREK BAXA (TOP 09)
Městská část může za změnu lobbovat. Praha 6 je významný a velký region, žije tu hodně
lidí. Kdyby existoval jednotný tlak na magistrát od městské části, a případně by Praha 6
lobovala také společně s jinými městskými částmi, dokážeme něco udělat. Není to tak, že s magistrátem nemůžeme nic dělat. Když řekneme, jak to chceme, dokážeme ovlivňovat politické mínění i jinde.
ONDŘEJ MATĚJ HRUBEŠ (ODS)
Problém je levné návštěvnické parkování. Ceny jsou nízké, dlouho se nezvedaly, opakovaně žádám na magistrátu, aby byla zvýšena hodinová sazba parkování. Dvacet korun za hodinu nikoho neodradí, aby jel do Prahy autem. Musí se začít řešit odtahy vozidel, které v zónách parkují na černo. Pokud jde o rezidenční parkování, je to sice super marketingová zkratka srovnávat ho s cenou MHD, ale dodávám, že tato cena nezmění chování v používání aut. Vytáhne se víc peněz od rezidentů, ale výsledek se nedostaví.
MILOŠ VLACH (PIRÁTI)
S tím nesouhlasím. Z krátkodobého hlediska to takhle vypadat může. Znepříjemňování života řidičům, jak to někdo nazval, má efekt dlouhodobý. Stále více lidí, zvlášť mladých, kteří zakládají rodiny, si uvědomí, že auto nepotřebují. Máme tady car-sharingové služby, které jsou schopné saturovat poměrně dost potřeb. A je to ekonomičtější, než auto reálně vlastnit. Jsou to způsoby, jakými jsme v dlouhodobém horizontu schopni regulovat, kolik lidí si bude pořizovat auto. Souhlasím s tím, že fundamentální problém je převážně generován Středočechy. I tak si myslím, že město se bude zahušťovat a musíme razit politiku, která povede minimálně k nenavyšování aut, která tu jsou. Současný trend není udržitelný.
JAN LACINA (STAN)
Reagoval bych se zkušeností člena rady v letech 2014 až 2018, kdy se modré zóny zavedly.
Přesvědčit veřejnost o tom, že možnost parkovat není jejich právem, že dvakrát čtyři metry, které auto zabere, je veřejný prostor a že je potřeba za jeho obsazení něco platit, bylo docela složité. Veřejnost to vstřebávala poměrně dlouho, ale do jisté míry už si to sedlo. Podpořím Ondřeje Matěje Hrubeše, nepomůže provazovat cenu parkování s cenou jízdného ve veřejné dopravě. Obyvatelé Prahy 6 se v tomhle ohledu chovají velmi racionálně. Pokud se na místo dostanou levněji a rychleji, použijí veřejnou dopravu. Shodneme se, že doprava v Praze 6
není problém Pražanů, ale dojíždějících, pro které se stává parkovací a průjezdní zónou.
Jak je to s parkovišti na okraji Prahy?
ONDŘEJ MATĚJ HRUBEŠ (ODS)
Praha 6 nemá jediné parkoviště P+R. V devadesátých letech se mělo za to, že tato parkoviště budou řešením, ale dnes už víme, že to tak není. Množství lidí dojíždějících denně autem nemohou pojmout parkoviště P+R, těch aut je 300 tisíc. Zároveň pro tato parkoviště nejsou prostory a často ani důvody. V Horoměřicích nebo Velkých Přílepech nemá smysl sedat do auta a dojet s ním k metru Bořislavka, jelikož z Horoměřic jezdí ráno autobus každých pět minut. Říkáte, že není důvod, ale děje se to.
Jak se ten zvyk dá změnit?
JAN LACINA (STAN)
Kvalitní, čistou a spolehlivou veřejnou dopravou.
MILOŠ VLACH (PIRÁTI)
Hlavně je to věc komunikace. Ve veřejných vystoupeních, na jednáních zastupitelstva a jinde, bychom neměli formulovat způsobem „buď, anebo“. Jde o to směřovat všechny naše aktivity ke smířlivosti.
MAREK BAXA (TOP 09)
Bavíme se o nějakých dvou skupinách, dejme tomu Pražanech a mimopražských. Každá skupina má jiné potřeby, jenže se musí uspokojit na území, které je společné. Nepomohou nám marketingové zkratky. Jistě jde o jednání se Středočeským krajem a s Ministerstvem dopravy. Zároveň by cílem radnice Prahy 6 mělo být uvažování o parkovištích v okolí metra. Nabídnout prostor pro návštěvnické parkování. Zastupitelka Alena Melzerová za SPD v Šestce tvrdí, že je třeba tlačit na Středočeský kraj, aby zlevnil jízdné ve vlacích.
Co si o tom myslíte?
JAN LACINA (STAN)
Čísla ukazují, že tam, kde je rychlé elektrifikované železniční připojení ze Středočeského kraje, tam je lidé často využívají do Prahy i zpátky. Chybí nám zásadní stavba, dvoukolejná elektrifikovaná železnice Praha – Kladno s odbočkou na letiště. Tam by měla být odstavná parkoviště. Měla být dávno hotová, plánuje se dokončení okolo roku 2032. Vyřeší obrovské množství lidí, kteří se sem tlačí v autech a autobusech z Kladna a regionu.
ONDŘEJ MATĚJ HRUBEŠ (ODS)
Myšlenka P+R parkoviště má smysl pro ty, kdo dojedou do Prahy z dálky. Podobně jako když pojedete do Mnichova, je fajn, když takto můžete parkovat. A stavět parkoviště P+R u stanic metra Hradčanská, Dejvická, Bořislavka nebo Petřiny by znamenalo stavět v rezidenční zástavbě. Nemyslím, že bychom tam měli stavět obrovský parkovací dům pro Středočechy.
Pak je tady, co se týče infrastruktury, téma autobusových pruhů. Pokud autobus stojí v koloně s auty, člověka to nepřesvědčí, že nemá jet autem. Proto je důležité dodávat rychlost těm, kdo jedou MHD, jak se to děje na Podbabské, Roztocké nebo na Evropské
Ještě ke zdražení rezidenčního parkování – podpořili byste je, nebo ne?
JAN LACINA (STAN)
Myslím, že je to jedno. Takže ne.
MAREK BAXA (TOP 09)
Také si myslím, že ne. Jak říkal Ondřej Hrubeš, věci to nepomůže. Podle mě si nikdo nekupuje auto jen tak z plezíru, že by ho chtěl mít, a tak má auto, nebo ho náhodou dostane. Myslím si, že tak to není. Spíš si dokážu představit regulaci, pokud jde o další auta. Kdyby, hypoteticky, měl někdo třetí auto. Ale snažil bych se nenutit lidi nástroji, jako je zdražené roční parkování, k tomu, aby se auta zbavili.
Jaké budou vaše praktické návrhy k dopravě na Praze 6?
ONDŘEJ MATĚJ HRUBEŠ (ODS)
Tlačit na upřednostňování MHD v Praze 6 a tím dát najevo, že to dává smysl. Rozšíření Horoměřické ulice o autobusový pruh bude z velké části, nepočítám-li obyvatele Jenerálky, Nebušic a Přední Kopaniny, využíváno obyvateli Středočeského kraje. Bez preference MHD by lákadlo využít veřejnou dopravu bylo daleko menší.
JAN LACINA (STAN)
Chybí nám tři velké dopravní stavby. Železnice Praha-Kladno-letiště, druhá je tramvaj na Strahov a třetí tramvaj do Suchdola. Změna dopravních návyků. A ještě jsme neotevřeli další velké téma autonomní dopravy. Za třicet let se možná bude v tomhle městě jezdit úplně jinak.
MILOŠ VLACH (PIRÁTI)
Zazněla tu tramvajová trať do Suchdola, která je klíčová pro to, aby se část dopravy přes třídu Jugoslávských partyzánů mohla vsáknout do veřejné dopravy. Je potřeba nezastavit se jen u Suchdola. Například Statenice čeká v příštích letech markantní rozvoj, ze dvou tisíc na nějakých osm tisíc lidí. Samozřejmě, kapacita autobusů začne být nedostatečná. Je důležité, aby Praha jako celek spolupracovala se Středočeským krajem, ideálně aby se tramvaj protahovala dál do Středočeského kraje.
ONDŘEJ MATĚJ HRUBEŠ (ODS)
Jedno důležité téma tu ještě nezaznělo, doprava v rezidenčních ulicích Prahy 6. Jsou tu kolony ve Svatovítské, na Evropské, v Patočkově. Troufám si říct, že ještě větší problém je, že se auta rozlévají do okolních ulic, ať už Pod novým lesem, v Sestupné, na Ořechovce a tak dále, kudy jezdí enormní množství tranzitní dopravy. Dostávám se k Miloši Vlachovi, který mluvil o slušnosti a respektu. Řidič, který stojí v koloně ve Svatovítské, je tak trochu smířený s tím, že se docuká ke vjezdu na městský okruh. Ale ti, kdo si zkracují cestu Sestupnou nebo Pod novým lesem a chtějí ušetřit zhruba dvě minuty, které jim nabídne navigace, jedou daleko agresivněji a nedodržují třicítku. Nedej bože, když i tam je kolona, což se děje třeba na rekonstruované ulici Generála Píky. Jsou schopni jezdit po zeleni nebo po chodnících.
